Nemnoho lidí na světě má tak dobré dětství jako já. Narodil jsem se v malém městečku Dvůr Králové v severní části České republiky. Spolu s mladší sestrou jsem vyrůstal v malé vesničce ve stejné oblasti ve čtyřčlenné rodině.

To jsem já kolem roku 1985 během veletrhu jako žák základní školy.

Po ukončení vysokoškolského studia v oboru elektrotechniky v roce 1997 jsem začal rozvíjet svou kariéru v malé společnosti Unient Communications. Tato společnost byla distributorem několika výrobců komponent počítačových sítí z USA.

Začal jsem jako technik a v roce 2000 jsem se stal technickým ředitelem. Společnost rychle rostla. Začal jsem s 5 lidmi a nakonec jsem měl 50 lidí jen ve svém oddělení. V té době to byly dvě třetiny velikosti společnosti. Byl jsem zodpovědný za domácí i mezinárodní technickou předprodejní a poprodejní podporu.

Můj život vypadal jako letní slunečný den s několika drobnými mraky. Jenže dny se pomalu měnily na převážně zatažené. Společnost ztratila jednoho z největších zákazníků a začaly horší časy. Vedlo to k velkému tlaku na úsporu nákladů a více práce s menším počtem zaměstnanců.

V té době společnost hledala nové možnosti a produkty a tak začala má kariéra v oblasti marketingu a spolupráce s Michaelem Blauerem - bývalým CMO mobilního operátora Oskar (dnes Vodafone). Produktový marketing a šance učit se od Michaela bylo něco nového a velmi zajímavého.

Začala moje kombinovaná technická a produktová kariéra. V praxi to vedlo k extrémnímu množství práce, kde jsem se staral o marketingové věci během dne a údržbu techniky během večerů a nocí.

Moje extrémní pracovní zátěž vedla k tomu, že jsem nebyl k dispozici pro svou rodinu. Také jsem rozvíjel a posiloval zvyk nechat na své ženě téměř všechna rozhodnutí týkající se rodinného života. Myslel jsem, že je to správné, protože nemám už žádný prostor na nic jiného kromě práce. To vedlo k situaci, kdy jsem skoro vždy dělal něco motivovaného prací, manželkou nebo jinými lidmi. Úplně jsem se ztratil sám sebe, vlastně jsem vůbec nevěděl, co chci já sám.

Intenzivní pracovní nasazení vedlo během 4 let k celkovému vyčerpání a skoro až vyhoření. Neměl jsem radost z žádného úspěchu. Večer padal do postele, přes den usínal. V roce 2009 jsem se rozhodl odejít. Chtěl jsem si trochu odpočinout a zaměřit se někde jinde pouze na oblast vývoje produktů.

I když jsem změnil zaměstnání, nějak jsem nemohl dostat svůj život zpět do svých rukou. Bylo tam něco skrytého, co mě drželo zpátky.

Svoji novou kariéru jsem začal v roce 2009 ve Vodafonu jako produktový manažer a svou práci jsem vykonával v normálním 8 hodinovém pracovním dni. Byla to mnohem klidnější práce, ale nerozvíjela mě tak, jak jsem si představoval, abych získal nové kompetence a rozvíjel dále svou kariéru. Podobnou stagnaci jsem cítil i v mém osobním životě.

Často popisuji svůj stav v té době jako náraz na neviditelnou skrytou zeď, jako šedý život.

Náhle se na jaře roku 2013 objevil marketingový e-mail od vzdělávací společnosti Shine, která slibovala něco jako ladění motoru osobního Ferrari během tří měsíců. Cítil jsem se jaksi magneticky přitahován. Nakonec jsem začal kurz s názvem Emoční leadership na podzim v roce 2013. Stál přes padesát tisíc korun, což byla pro mě opravdu velká investice.

Po třech měsících intenzivní práce v kurzu jsem objevil skutečnou pravdu. Zeď není ani tak moc skrytá, sedí ve mně, v mé osobnosti, je způsobena mými zvyky. Není nic jako vnější vliv, žádný zlý šéf, žádné náhodné špatné okolnosti a dokonce ani nedostatek znalostí ani nedostatek talentu.

Mezi mnou a úspěchem jsou „jen“ nezdravé návyky. Nezdravé návyky jako chtít být v souladu s každým a každou situací nebo neřešit konfliktní situace v pravý čas. Uvědomil jsem si, že nežiji svůj život, ale život někoho jiného - mého okolí.

Pokračoval jsem ve studiu osobního rozvoje v knihách několika nejlepších autorů jako Deepak Chopra, Dr. Wayne W. Dyer, Joe Dispenza, Neale Donald Walsch, Anita Moorjani,  Bruce Lipton, Jeff Walker, Eckhart Tolle a další. K tomu jsem ještě přidal pokračování programu Emoční leadership, další 3 měsíce pro pokročilé.

Neúnavně jsem pracoval, abych rozpoznal a změnil své nezdravé návyky. Téměř všechny jsem nahradil zvyky duchovních a velmi úspěšných lidí, které jsem přizpůsobil mému vlastnímu životu.

Otevřel se mi doslova nový svět, který ovšem existoval a existuje stále, jen jsem ho nevnímal. Nerespektoval jsem jeho základní pravidla a to byl právě ten náraz na neviditelnou zeď. Nyní zeď padla a najednou není nic nemožné.

Uvědomil jsem si, že podobně na tom byla a je spousta lidí kolem mne. Přetěžují se v práci nebo naopak dělají práci, která je nebaví, nebo dělají práci, která je špatně ohodnocená. Rozhodl jsem se proto výrazně angažovat v osobním rozvoji, koučování a mentorování v této oblasti.