SR009 – Seberealizace je vlastní rozhodnutí

2.8. 2019Petr Dusil 0 Komentářů

Seberealizovat se, být sám sebou, neboli být ve stavu v jakém jste se nacházeli jako malé děti v okamžiku, kdy jsme si nerušeně hráli, tvořili a užívali bez omezení přísného oka rodičů.

Seberealizovat se je dělat to, co vás baví, to co máte rádi, pracovat kdy chcete, vytvářet co chcete, odpočívat kdy chcete a jakým způsobem chcete.

Je tohle vůbec možné v dnešní společnosti a rodinných vztazích? Navíc je to možné dosáhnout jen vlastním rozhodnutím? Zní to jako sci-fi.

Kolikrát už jste slyšeli poučky typu:

Tak to nedělej, když Tě to nebaví, najdi si něco jiného.
Neboj, dobře to dopadne.
Buď jen tady a teď.
Proč to pořád odkládáš, udělej to teď hned.

Kolikrát už jste četli knihy o osobním rozvoji jako

Petr Ludwing – Konec prokrastinace
Eckhart Tolle – Moc přítomného okamžiku
Aleš Kalina – Emoční rovnice

Slyšeli motivační přednášky řečníků jako

Petr Ludwig
Marian Jelínek
Jan Mühlfeit

Nebo blogy (třeba i ten můj na https://setkey.life/blog), Facebook články a různé online i prezenční programy.

Všechno chytré a moudré ne? Velmi poučné a inspirativní. Často si berete návod jak dosáhnout vyšší kvality svého života. Jenže o kolik jste potom blíže od svého vysněného zaměstnání, rodinných vztahů a pracovních vztahů? Jak je realita daleko od vašich očekávání?

Tuším, že pravděpodobně to nebude tak blízko, abyste s tím byli spokojeni. Něco se už určitě povedlo, ale je to dostatečné?

Existují dva nejdůležitější důvody, proč nejste tak daleko jak byste chtěli být

1. Nedostatečná pozornost k sobě

Co získáte soustředěním pozornosti sama na sebe?

Víte v každém okamžiku, co je pro vás dobré, a na to se soustředíte. Je pro vás prospěšné dívat se každých 5 minut na Facebook, nebo sledovat celý večer televizi? Jste to vy? Přivede vás to k realizaci sebe sama? Svých snů, koníčků, své vytoužené práce? Ne? Tak to neděláte.

Nejvyšší pozornost k sobě máme obvykle právě jen v době přednášky, či čtení knihy. Pod jejím vlivem najednou přicházejí různé „aha momenty“, kdy si uvědomujeme jak to je a jak by to mělo být. Najednou je vše jasné a víme jak se to dělá správně. Co máme dělat, aby se nám žilo lépe. Tleskáme přednášejícímu a víme, že od teď už to bude jinak.

Jenže co se děje za týden, za měsíc? Velmi pravděpodobně opět to, co se dělo minulých několik let. Tedy všechno jiné, jen ne potřebné změny, které jsou přitom tak jasné. Vaše pozornost je zase opět k tomu co je venku, tedy práce, rodina, dům. Zvyk je prostě železná košile.

Jak pozornost na sebe získat a udržet?

Dlouhodobě udržet pozornost na sobě je obtížné právě proto, že okolní svět takovou věc nevyžaduje, právě naopak. Je tedy nutné si vytvořit nový zvyk. Doporučuji využít právě vnějšího světa k tomuto účelu. A to tak, že se napojíte na zdroje informací, které podporují soustředění sama na sebe a které pravidelně uveřejňují obsah.

Znovu a znovu se tak dostáváte do soustředění sama na sebe. Pozornost je to nejcennější, co v životě máme. Kam soustředíme pozornost, tam jde naše energie. Na co soustředíme pozornost, to roste, odkud ji stáhneme, to zahyne. Nenechte zahynout sami sebe.

Budu rád, když se jedním z vašich zdrojů stane i můj blog, kde v příspěvku https://www.setkey.life/sr006/ – Čas na sebe od A do Z dávám odkazy na zdroje, které sleduji já sám.

2. Emoční miny

Stává se vám, že vás něco pravidelně ve vašem životě rozčiluje, zklamává, rozesmutňuje? Někdy to přichází pravidelně. Někdy zcela náhodně podle toho, kdy vám okolí připraví tenhle „zážitek“.

Máte chuť proti tomu bojovat, vyhýbat se tomu? Tak to jste právě narazili na emoční minu.

Podobně jako ta reálná mina, i ta emoční zraňuje a je tedy logické se jí vyhýbat, případně pořádně proti ní zabojovat. Jenže ani jedna strategie nějak nevede k odstranění všech min. Oni v té zemi vždy zůstanou a jsou připraveny znovu v nejméně vhodnou chvíli a místě opět vybuchnout.

Navíc, a to je podstatné, naše seberealizace, pohoda a životní štěstí leží právě za minovým polem. Tedy naučit se miny aktivně vyhledat a odstranit, na místo toho se jim vyhýbat, nebo proti nim bojovat, je spolu s pozorností k sobě klíčovou dovedností pro seberealizovaný, šťastný a spokojený život.

Jak se s minami jednou pro vždy vypořádat? Kde najít potřebnou minohledačku a všechny miny zneškodnit? Řešení neleží ve světě kolem, ačkoli tomu většinou vše nasvědčuje. Naopak je vždy jen na jednom místě, uvnitř vaší osobnosti.

Jak miny zneškodnit?

Ve vypjatých situacích v okamžicích výbuchu min se soustřeďte na sebe sama. Nebojujte proti pocitu a ani nebojujte s okolím. Jen pocit pozorujte. Nechte si na reakci čas.

Sami pro sebe si řekněte „Nemusím se ničemu bránit, nic obhajovat, jsem v pořádku, takový jako jsem právě teď a tady. Vše přijímám takové jaké to je. Otevřeně a s respektem k okolí mluvím o tom co cítím a co se ve mně děje.“

Podle toho také jednejte. Přijetí a vyjádření svých pocitů není projevem slabosti, naopak projevem síly a upřímnosti. Je skoro jisté, že ke změně dříve nebo později dojde. Především obyčejné přijetí situace takové jaká je, ať už s ní souhlasíte nebo ne, je naprostým klíčem ke změně a řešení.

Odpor k situaci je odporem k řešení, přijetí situace je přijetí řešení. Je to přijetí řešení a změn, které ve chvíli, kdy situace nastává, třeba ještě není úplně jasné. Je však prakticky jisté, že řešení se dříve nebo později najde.

Emoční miny jsou často zakořeněny v hlubokém podvědomí. S podvědomím lze velmi účinně komunikovat pomocí meditace a naučit ho tak novým zdravým návykům, které už žádné emoční miny neobsahují.

K tomu můžete použít tuto meditaci, kterou si můžete přehrát hned z této stránky zde: